Lukáš Zielosko hodnotí sezónu

Osobně v této chvíli cítím nesmírnou radost, hrdost a zadostiučinění. S mnoha aktuálními členy tohoto týmu jsem pracoval už řadu let a moc jsem jim (ale i sobě) přál, aby také jednou mohli zažít výrazný týmový úspěch. Podařilo se… a já jsem dojatý!

Na začátku sezóny jsme si společně stanovili jako prioritu boj o nejvyšší příčky v soutěži. A byl to cíl rozhodně realistický, neboť už v předchozí sezóně těšínský dorost po postupu z 3. ligy sahal. Tehdy to o chlup nevyšlo, ovšem hrubá kostra týmu zůstala zachována i pro aktuální sezónu a s letním přestupem Kryštofa Kutláka získal tým na kvalitě ve hře dopředu, protože s ním (a vedle něj) neuvěřitelně vyrostli i oba další členové prvního útoku – Matyáš Moravec a Jan Müller. A první jmenovaný to nakonec dotáhl až do nejvyšších příček kanadského bodování celé soutěže. Větší individuální výkonnostní skok z jedné do druhé sezóny jsem ještě nikdy neviděl.

Měli jsme ale i druhý útok, vedený neunavitelným Samuelem Michnikem, který se rozhodně nenechal zahambit, a z pomyslné přetahované o to, kdo bude „bodovější“, profitoval celý tým. Nakonec Těšín nastřílel nejvíce gólů ze všech účastníků soutěže a jako jeden z mála týmů se standardně mohl opírat o dvě vyrovnané, nebezpečné, hladové a rozdílové lajny. Na něco takového jsme opravdu v minulosti nebyli zvyklí a byla to nejvýraznější změna oproti předchozím letům – do velké části zápasů jsme nastupovali jako favorité a také jako florbalovější tým v porovnání s ostatními soupeři. Šlo o to, aby se hráči s touto pozicí dokázali vyrovnat a zvládli ji v hlavě.

Druhým největším úkolem bylo nahradit odchody velmi kvalitních juniorských obránců a hvězdného gólmana Daniela Ciencialy, kteří v loňské sezóně doslova dominovali ligovým statistikám. Velký dík v tomto směru patří novému členovi trenérského týmu dorostu Tomáši Gryczovi, se kterým se mužstvu podařilo vtisknout novou tvář, najít optimální herní systém i složení po přesunech některých klíčových hráčů na jiných postech, vyrovnat se s odchody opor (Tomáš Lipovský, Hynek Mitrenga, Šimon Wrubel), se zraněními v sezóně a v neposlední řadě také s disciplínou a přístupem v tréninkovém i zápasovém cyklu.

Nebylo to snadné, ale nakonec jsme uspěli. A když se ve druhé části sezóny podařilo do týmu konstruktivně zapracovat i několik starších žáků, začal tým opravdu šlapat jako celek. Po novém roce už jsme měli jasno v tom, co potřebujeme pilovat, kde je naše místo a co chceme hrát. Vítězství přibývala a s nimi i ochota pracovat a spolupracovat. Dobře koncipovaná herní příprava během dlouhé soutěžní pauzy pomohla udržet výkonnost a výsledky se dostavovaly i v situacích, kdy tým trápila velká marodka nebo absence hráčů. Jako jeden z klíčových faktorů úspěchu vnímám i flexibilitu a univerzálnost opor Vojtěcha Badury a Erika Czudka schopných hry v nadstandardní (a často rozdílové) kvalitě na všech postech. 

Tým se semkl a nakonec dokázal i to, co se ještě před několika měsíci nezdálo možné – v posledním kole proklouzl až na samotný vrchol. Bylo to dramatické. Bylo to krásné a já jsem šťastný, že to mohlo být na domácí půdě a kluci si to mohli naplno užít.

Děkuji Tomášovi Gryczovi za skvělou práci a mnoho inspirace. Děkuji kolegům z FBC Český Těšín za pomoc s přípravou a realizací závěrečného turnaje. Děkuji všem klukům za nakonec příkladný přístup a pracovitost ve druhé půlce sezóny. Děkuji všem, kteří nedokázali nepřijít na trénink ani tehdy, když byli zranění a nemohli trénovat. Děkuji starším žákům Bastianovi a Patrikovi za pomoc. Děkuji starším žákům Jakubovi a Hugovi za velikánský podíl na našem úspěchu. Bez nich by nebyl myslitelný.

Děkuji Vojtovi, že přijal nesnadnou roli kapitána týmu a že se s ní – jakkoli to pro něj některých okamžicích vůbec nebylo snadné – dokázal vyrovnat a tým doslova dovedl k vítězství. Děkuji mu i za obrovské množství práci, kterou pro dorost odvedl mimo hřiště.

Jsem na vás nesmírně pyšný!

Lukáš Zielosko